EFRA Warm-Up ME 2009 A - Wölbling, Rakousko (8.-10.5.2009)

Přípravný závod v rakouském Wölblingu se těšil nebývalému zájmu. Soutěže se každoročně účastní pouze hrstka týmových jezdců, aby otestovali potřebné věci na nadcházející vrchol evropského soutěžení. Po spuštění registrací se však pořadatelé nestačili divit nad stále se prodlužujícím seznamem jezdců.
Pořadatelé se nemohli dlouho domluvit s evropskou federací EFRA nad definitivním limitem jezdců. Nakonec EFRA povolila sto čtyřicet závodníků a den před začátkem soutěže figurovalo na seznamu sto padesát šest jmen. Nakonec se však do závodu registrovalo sto dvacet šest jezdců, i tak ale šlo o jeden z nejvíce obsazených Warm Up závodů v historii. Pro rakouský Wölbling totiž mluvilo několik faktorů, které tento závod zatraktivnily. Jednak to byla geografická poloha, neboť město leží ve středu Evropy a většina závodníků to sem měla blízko a dále účast závodníků ze zámoří, odkud přijeli Ryan Mainfield, Mike Truhe a Adam Drake a ostatní jezdci se s těmito borci chtěli porovnat.

Od začátku se spekulovalo nad tím, jak se Američané sžijí s typicky evropskou tratí. Dráha ve Wölblingu je totiž naprostým opakem amerických tratí. Jde o dráhu s rychlými technickými pasážemi, které vyhovují spíše evropským jezdcům. I přesto se však všichni tři američtí závodníci dokázali probojovat do finálové jízdy.
Mike Truhe sice dokázal nad očekávání získat TQ, ve finálových jízdách to však byli především evropští závodníci, kteří určovali tempo závodu. Po rozjetí evropských závodníků ve finálových jízdách však Američané značně ztráceli.
Budoucí vítěz Yannick Aigoin dal o sobě vědět již během pátečních tréninků, kdy v druhém měřeném obsadil první místo a do finále, které nakonec vyhrál, startoval z druhého místa za úřadujícím mistrem Renaudem Savoyou. Na něho se upíraly pohledy všech zúčastněných jako na potenciálního obhájce titulu a v současnosti asi nejtalentovanějšího evropského pilota. Jeho velmi vlažný rozjezd nabral na otáčkách v semifinálové jízdě, kdy všem svým pronásledovatelům nadělil minimálně jeden okruh. Ve finálové jízdě se ale dostal do správné provozní teploty i někdejší mistr Evropy Yannick Aigoin, a tak spolu divákům předvedli nevídanou podívanou, ze které Yannick vyšel jako vítěz, a také se stal žhavým kandidátem na vítězství v červencové bitvě o titul.

Trať mistrovství Evropy, která se nachází blízko České republiky, přilákala i naše jezdce. Ti se výsledkově rozprostřeli napříč startovní listinou. Tomáš Kapička skončil ve 1/128 finále, Miroslav Jurenka s Honzou Vostatkem ukončili svoje boje v 1/64 finále, Honza Kapička se probojoval přes dvě finále až do 1/32 finále, ze které do šestnáctifinále postoupil Jirka Mára. Martin Pater postoupil z šestnáctifinále do osmifinále, kde svoje působení ukončil, stejně jako Aleš Bayer. Ze stejného osmifinále jako Aleš, postoupil Petr Klatovský do čtvrtfinálové jízdy, která však byla nad jeho síly. Jako poslední z našich nastoupil Martin Bayer, startující z první pozice. Do semifinále však o necelé čtyři sekundy nepostoupil. Snad tedy naši závodníci nasbírali dost potřebných zkušeností a důležitých informací a svoje výkony na nad- cházejícím mistrovstvím Evropy ještě zlepší.

H. K.
(převzato z časopisu RC Cars)