Czech Open 2010 Most (5.6.)

Sobota 5. června 2010 byla dnem, kdy se uskutečnil další závod oblíbeného seriálu Czech Open v kategorii 1/8 buggy. Dějištěm závodu byla tentokrát dráha v Mostě, patřící místnímu RC buggy klubu. Po dlouhodobě trvajícím období špatného počasí předpovědi meteorologů signalizovaly hezký slunečný den, s průměrnými teplotami a hlavně – po dlouhé době bez deště.  Od samého rána se tak na všechny zúčastněné usmívalo sluníčko, které vydrželo svítit po celý den, takže ani zúčastnění jezdci ze vzdálenějších krajů republiky nemuseli litovat. Dráha v Mostě je navíc nově poupravená, ve střední pasáži přibyl nový skok a především byla dráha pokryta vrstvou nově navezené a zaválcované hlíny, takže se všichni těšili, že bude maličko potlačena známá vlastnost mostecké dráhy – „hltání“ pneumatik… J

Na startu se sešlo 44 jezdců, což je velice slušná účast i vzhledem k souběžně probíhajícímu závodu Mistrovství České republiky, který se jel v sobotu a v neděli 5. a 6. června ve Skřipově u Opavy. Přesto se v poli jezdců objevilo několik jmen závodníků, kteří se obvykle pravidelně účastní MČR. A tak i poměrně velký počet diváků mohl vidět „v akci“ jezdce Lukáše Zemana, Miroslava Fedeleše, Ottu Gotzla, tři jezdce z rodiny Šilhavých, Filipa Trnku, Tomáše Kleina, nebo bratry Havlíčkovy. V průběhu závodů bezvadně fungovalo zázemí, vč. stánku s občerstvením. Kvalifikační i finálové jízdy proběhly vcelku pohodovým a bezproblémovým způsobem, úsměvným okamžikem byl start jednoho z jezdců do 1/8 finále jízdy do protisměru (a tedy i opakovaný start celé jízdy), poněkud smutnější je fakt, že také na závodě v Mostě se objevily případy napomínání za nesportovní chování, konkrétně za zkracování trati.

Mělo by být pravidlem a minimálně slušností, aby se i méně úspěšní účastníci zdrželi do konce závodu, pokud nemají vážný důvod ze závodů odjet dříve. A to nejen kvůli atmosféře, ale třeba i ze slušnosti, aby zatleskali vítězům. Tentokrát všichni, kteří až do konce vydrželi, byli odměněni fantastickým zážitkem v podobě nádherného půlhodinového souboje finalistů. Za vše snad hovoří již jen to, že rozdíl dosažených časů na prvních místech byl po dokončení závodu pouhých několik vteřin.

Po startu se vytvořila skupina ve složení Lukáš Zeman, Robert Havlíček a Martin Zicha, který se poměrně rychle probojoval na třetí pozici před Jana Zámiše. Tato skupina se o dobu závodu víceméně vzdalovala ostatnímu poli, třebaže v jeho průběhu docházelo k vzájemným předjížděním a soubojům. Také na ostatních místech probíhaly tvrdé boje, pozornost diváků však nejvíce přitahoval souboj na předních příčkách startovního pole. Krátce před prvním tankováním zhasl do té doby vedoucímu Lukášovi Zemanovi motor. Mechanici tedy museli pro model doběhnout, nastartovat a třebaže rovnou takticky dotankovali, Lukáš vyjížděl z boxů z citelnou ztrátou, posléze umocněnou opětovným utichnutím jeho pohonného agregátu při výjezdu z boxů. Vedení se tedy ujal v pohodě jedoucí Robert Havlíček, ovšem téměř vzápětí, ještě před první tankovací zastávkou došlo jeho autě k defektu – poměrně známému „zaražení“ tyče horního předního ramene dovnitř plastového čepu. Robert  byl  tak nucen po celý zbytek závodu jet s pravým předním kolem přiklopeným do „A“ v úhlu cca 30°! A nutno říci, že jeho jízda s takto invalidním autem byla fantastická, třebaže na něj zezadu dotíral zpočátku Jan Zámiš a později zejména Lukáš Zeman a Martin Zicha. Přesto dokázal Robert být rovnocenným soupeřem jezdcům s nepoškozenými buggynami, ačkoli i na pouhé rovině bylo velmi problematické udržet vůbec vůz v nějaké rozumnější stopě. V úvodu druhé poloviny závodu Lukáš Zeman nakonec opět dosáhl svého, po vynikající stíhací jízdě se posunul znovu na první pozici a začal se pomaličku vzdalovat Robertovi Havlíčkovi a třetímu Martinovi Zichovi. Přiblížila se však doba druhé tankovací zastávky, a s ní opět stejné drama – Lukášovi Zemanovi  zhasl motor potřetí a jezdec tak musel opět dotahovat citelnou ztrátu. Zhruba v polovině závodu tedy bylo pořadí Robert Havlíček, Martin Zicha a Lukáš Zeman. Dotahující se Martin Zicha se za Roberta Havlíčka zavěsil, drobnými útoky jej „oťukával“  a čekal na ideální příležitost k útoku. Nutno dodat, že se na Roberta (vzhledem ke stále se zhoršujícímu stavu geometrie jeho auta i pneumatik vcelku pochopitelně) také ostatní jezdci pomalu, ale jistě dotahovali. Také Lukáš Zeman se s jistotou sobě vlastní opět propracovával kupředu a v době třetího tankování byl znovu na prvním místě, když mezitím dotáhl a předjel jak Martina Zichu, tak i nadále druhého Roberta Havlíčka.

Třetí tankování Lukášovi proběhlo bez potíží a zdálo se, že přes všechny nástrahy si nakonec dojede pro zlato, když si jeho motor postavil hlavu potřetí. Následně mu tedy opět jen zbývalo dohánět nabranou ztrátu a byl nucen se znovu prokousávat kupředu. Za to patří Lukášovi ocenění, neboť se mu podařilo dosáhnout mety vedoucího jezdce do třetice, když se zhruba 9 minut před koncem závodu opět usadil na prvním místě. Krátce před koncem finále po vzájemném střetu předjel Martin Zicha vzdorujícího a do té doby druhého Roberta Havlíčka. Jezdci tedy dojížděli v pořadí – Lukáš Zeman, Martin Zicha a Robert Havlíček a závod gradoval. Bohužel dosti nešťastně pro Lukáše Zemana, jehož smůla se doslova ve finiši v posledním kole završila čtvrtým zhasnutím motoru na první pozici! Dramatický závod tak měl ještě jednu zápletku – okolo ztichlé Lukášovy buggyny se přehnal Martin Zicha těsně následovaný stále bojujícím Robertem Havlíčkem. Do konce závodu zbývalo již jen pár vteřin a všichni jen čekali na rozuzlení posledního rébusu - zdali bude boj Lukáše Zemana alespoň o umístění na stupních vítězů úspěšný…

Ve finále plném napětí a adrenalinu nakonec díky trpělivé a bez vážnějších potíží absolvované jízdě zvítězil Martin Zicha. Na druhé pozici skončil Robert Havlíček, jehož radost a uspokojení z vynikajícího výsledku s takto pochroumanou buggy z něj zářila na každém kroku. Ostatně finálová jízda byla krásně čitelná i na Robertových pneumatikách, když pravá přední pneumatika byla naprosto ohoblovaná prakticky až na disk na své vnitřní hraně, obdobně jako levá zadní pneumatika, neboť model jel díky svému poškození po většinu závodu vlastně „šejdrem“… Třetí místo v mosteckém závodě nakonec přeci jen a zaslouženě ukořistil velmi smutný Lukáš Zeman, který si opět – letos již poněkolikáté – vybral svou porci smůly.

Přesto je potřeba jemu, Martinovi Zichovi i Robertovi Havlíčkovi a vlastně všem finalistům i ostatním závodníkům a účastníkům mosteckého závodu poděkovat za předvedené výkony, nádhernou podívanou a pořadatelům pak za dobře připravenou trať včetně zázemí.

- Tomáš Klein -

Fotografie ze závodu je možné vidět zde