7. závod seriálu Czech Open (18.8.), Tojice

V půlce srpna se na dráze v Tojicích u Nepomuku jel sedmý závod seriálu Czech Open. Do závodu se přihlásilo celkem 43 jezdců, což je velice dobrá účast.

Na dráhu jsme dorazili okolo půl osmé, s tím že se v devět dráha otevře pro trénink. Nicméně po našem příjezdu začalo dráhu kropit hasičské auto a dalo by se říct, že z dráhy udělalo menší bažinu, takže se muselo počkat, než dráha trochu proschne a voda se alespoň trochu vsákne. První odvážlivci se na trať vydali cca půl hodiny po odjezdu hasičského vozu a na jejich modelech to bylo znát. Já se odvážil vyjet s modelem o něco později a měl jsem následně také co dělat abych stihl model očistit do začátku kvalifikací. Nicméně se mi to podařilo a hned první kvalifikační kolo jsem dokázal vyhrát, před druhým Lukášem Zemanem. V druhém kvalifikačním kole si výborně vedl Honza Zámiš a skončil jen těsně za mým časem z první rozjížďky. Nicméně ve třetí kvalifikaci zajel absolutně nejlepší čas Lukáš Zeman a připsal si tak celkové TQ. Náš klub zastupoval také Michal Michel, který končil po kvalifikacích na osmém místě a Petr Dvořák na místě devátém.

V jedné ze čtvrtfinálových jízd udělala velký zmatek jediná přihlášená elektra. Nicméně vše začalo už na startu, když někteří mechanici nevěděli, z jaké pozice jejich jezdci startují a vnesli do startovní procedury značný zmatek, což velmi rozčílilo našeho Plamena Sokolova, který možná i kvůli tomuto incidentu dojel na páté (nepostupové) příčce. Jezdec s elektrickým modelem ale obsadil první pozici! Následně byl diskvalifikován ze svého čtvrtfinále, ale až po skončení semifinále, do kterého měl postoupit. To znamenalo, že Plamen, který obsadil pátou pozici ve čtvrtfinále, měl postoupit do semifinále právě místo diskvalifikovaného jezdce. Plamen byl tedy dosazen jako třináctý jezdec do druhého semifinále. V tomto semifinále se s technickými potížemi potýkal Lukáš Zeman, který kvůli vadnému servu, musel ze závodu odstoupit. Znamenalo to tedy, že první příčku může získat po dlouhé době někdo jiný. Z našeho klubu se do finále dostal spolu se mnou a Michalem dále probojoval Tomáš Fic, Kamil Řečínský a Petr Dvořák.

Hned po startu hlavního finále jsem zužitkoval první místo na startu a ujal se vedení, nicméně velmi nepříjemně na mě dotíral Michal Šindelář, který mě předjel a začal ujíždět. Hodně mu k tomu také dopomohla strategie, která mu umožňovala tankovat po deseti minutách, což můj motor nezvládl. Snažil jsem se tedy tahat, co to dalo a vypadlo to před závěrem finálové jízdy slibně. Nicméně dvě kola před koncem mi zhasl motor a bylo po nadějích a pro první místo si tedy dojel neohroženě Michal Šindelář. V cíli byl přede mnou nakonec i můj klubový kolega Michal Michel a já se tak musel spokojit se třetí příčkou. V kategorii juniorů zvítězil Vladimír Pour, který se jako jediný z mladíků dokázal prorvat do finále.

Trať, na které se závod konal, byla v naprosto dezolátním stavu a pro pořádání závodů i nevhodná. Hlavním neduhem tretě jsou vlny, které vznikají po modelech v měřítku 1:6, které, jak jsem posléze zjistil, se na dráze prohánějí poměrně často. Jeden ze skoků, který byl zajištěn cihlami, se v průběhu závodu dokonce začal rozpadat a cihly padaly přímo na cílovou rovinku. Podmínky byly ovšem pro všechny stejné a každý se s dráhou popral po svém, někdo lépe a někdo hůře.

Tomáš Kapička