Rakouský Fehring hostil druhý srpnový víkend účastníky 32. mistrovství Evropy nejpopulárnější závodní RC kategorie. Startovní listina čítá celkem 180 jezdců z celé Evropy, Českou republiku reprezentovala početná skupina 12 závodníků, včetně třech závodníků z našeho klubu: Honza a Tomáš Kapičkovi a Jirka Mára.

Trať nebyla pro naše závodníky neznámá, za posledních několik let se zde účastnili díky dobré dostupnosti mnoha volných závodů včetně jarního WarmUpu.

Vítězství obhajoval španělský závodník Robert Battle, který útočil na třetí evropský titul, čímž by se vyrovnal rekordmanům Reno Savoyovi a Danielu Reckwardovi.

ME sice oficiálně startovalo v pondělí, trať se jezdcům otevřela až v úterý, pondělí je určené pro registrace a technické přejímky.

Naplno tedy ME propuklo až v úterý, i když s menšími technickými zádrhely. Přeci jenom není snadné uspořádat závody pro 180 jezdců a minimálně stejný počet doprovodu, takže se úvodní den neobešel bez komplikací. Nicméně žádné takové, které by mohli ovlivnit úvodní tréninky. Nefunkční wifina a vypadávající proud v přilehlém kempu pro karavany zasáhl jen část startovního pole.

Všechno kolem bylo připravené na výbornou - díky dobrým známostem s pořadateli se nám podařilo získat depa pro českou repre v krytém depu, které je přeci jen o něco přijatelnější než depa ve stanu.

Pořadatelé si dali s přípravou trati obzvlášť záležet a vše je připravené do posledního detailu. Povrch tratě je z větší části tvořen hliněným povrchem, výjimkou je jedna dlážděná zatáčka a most tvořený železným roštem. Hliněné části byly srovnané a upravené, aby vydrželi nápor všech závodníků. V úterý byly na programu dva tréninky o délce 10 a 15 minut. Desetiminutový trénink pořadatelé přidali oproti původnímu harmonogramu. Celkové výsledky úterních tréninků byly určeny dle součtu časů tří nejrychlejších časů na jeden okruh.

V úterý se na nejvyšší příčku vyhoupl švédský mladík David Ronnefalk. Z našich se vedlo nejlépe Martinu Bayerovi, který obsadil třináctou příčku, z členů BR se dařilo nejlépe Jirkovi Márovi (86.), Honza Kapička (117.) a Tomáš Kapička (119.).

Během úterních tréninků se na vyprahlé trati extrémně prášilo, i díky tomu pořadatelé povolovali místní jednotku hasičů, která na trať vyprázdnila celé jedno auto. V noci na středu se však navíc oproti předpovědi přehnala lehčí dešťová přeháňka.

Ve středu byly na programu opět dva tréninky, tentokrát oba na 10 minut. Jako výsledek byl brán jen pět minut z každého tréninku, do celkového pořadí se na konci dne započítávala lepé obodovaná pěti minutová jízda.

Noční zavlažování trati velmi pomohlo a i průjezdy se zrychlily. Středeční tréninky byly určeny k rozřazení závodníků do kvalifikačních skupin podle výkonnosti. Velkou roli v lepšících se časech samozřejmě opět hrály hlavní pneumatiky. Většina závodního pole včetně české výpravy vsadila na obutí amerického výrobce AKA. I přes panující poměrně vysoké teploty (kolem 26°C) se používala super měkká nebo měkká směs. Mnohem podivnější však byl zvolený vzorek, kterým byly ne příliš oblíbená Endura. Dá se říci, že to vše díky Jeromu Aigoinovi, který díky jim jako jediný ve středu překonal hranici osmi okruhů a inspiroval tak k použití Endur převážnou většinu závodního pole pro čtvrteční kvalifikace.

Martin Bayer se dostal do první desítky na osmou příčku a na nejrychlejšího ztrácel čtyři sekundy. Jirka Mára (36.) si udržel svojí úterní pozici, Tomáš Kapička (92.) a Honza Kapička (107.). Výsledky však byly ovlivněny také nezvykle velkým množstvím diskvalifikací, kvůli nesplnění technických parametrů. Jako nejčastější důvod pro diskvalifikaci byl příliš široký model, s čímž se potýkali především jezdci s podvozky XRAY. Naši tedy měli na kvalifikaci co zlepšovat a po trénincích tak odcházeli s rozpačitými pocity.

Na kvalifikace již měli všichni naši jezdci připravené Endura a mohlo se začít závodit. Čtvrtý den již šlo do tuhého a před našimi byl jasný cíl zajet co nejlépe tři kvalifikace.

Během kvalifikací nepanovalo slibované tropické počasí, naopak se jezdci museli připravit na případný déšť, který na sebe nenechal dlouho čekat a čas od času zkropil trať. Nicméně ani déšť ani suchá trať nepřinesla našim vysněné příčky. Martin Bayer vůbec poprvé skončil v kvalifikacích na horším než 16. místě, které by zajišťovalo semifinále. Další si vedli následovně: Jirka Mára 37., (1/8 finále), Tomáš Kapička 105. a Honza Kapička 108. (oba 1/124 finále). Z pátečních finálových jízd se podařilo probojovat do sobotních jen Tomáši Kapičkovi. Tomáš Marek na technické kontrole, která následovala jeho finálovou jízdu, ze které postoupil nesplnil šíři modelu a byl diskvalifikován. Diskvalifikace se během kvalifikací nevyhnula ani mnohem zvučnějším jménům jako například obhájci loňského vítězství Robertu Battlovi (šířka modelu)  nebo Neilu Craigovi (velká nádrž).

Hned první sobotní finálová jízda měla ve startovní listině zástupce Bohemia Racingu Tomáše Kapičku. Tomášovi se však nepodařilo postoupit, musel opustit postupovou pozici s prasklou poloosou zadního kola. Ve hře zůstali poslední tři české naděje. Jako první byl na řadě Jirka Mára, který s přehledem postoupil, Alešova 1/8 finálová jízda byla bohužel ovlivněna dešťěm, jelikož se přes závodiště přehnala obrovská průtrž mračen, která proměnila závodiště v blátivou arénu a modely v "koule" bláta, které od sebe byly k nerozeznání. V těchto podmínkách nebylo jednoduché závodit a Alešovi se tak postoupit nepodařilo. Následná čtvrtfinálová jízda na rozmoklé trati nesvědčila ani Jirkovi Márovi, který po sérii zhasnutí motoru ztratil šanci na postup.

Posledním želízkem v ohni tak zůstal opět Martin Bayer, který si vedl znamenitě a dokázal se probojovat z čtvrtfinálové jízdy až do finále. Dokázal tak, že patří mezi nejrychlejší Evropany, jelikož se na svém pátém mistrovství Evropy probojoval opět do hlavní finálové jízdy.

Hlavní finálová jízda byla velice divácky zajímavá, i když po většinu závodu vedl mladý švédský závodník David Ronnefalk. S nepatrným náskokem před britským závodníkem Darrenem Bloomfieldem, který díky dobré tankovací strategii a jízdě v posledních kolech se dostal před svého mladšího soupeře a zvítězil. Pro Velkou Británii to byl vůbec první titul mistra Evropy v historii ME 1:8 IC Buggy. Náš Martin Bayer vybojoval výborné sedmé místo, i když i on sám uvedl, že pomýšlel výše.

32. mistrovství Evropy je tedy historií a my jen můžeme bilancovat. Toto mistrovství Evropy určitě nepatřilo mezi nejúspěšnější, na kterém naše výprava byla a to i přes to, že složení naší reprezentace bylo složené z velezkušených závodníků.  Tentokrát se ani katem naší reprezentace nestala technika, která fungovala u všech až na výjimky na výbornou, ale jaksi selhal lidský faktor. Před samotným ME pomýšleli všichni určitě na vyšší cíle než, na které nakonec dosáhli. Vždyť jen čtveřice našich závodníků se probojovala do první stovky a to je určitě zklamání. Nezbývá než se z neúspěchu poučit a o to víc se připravit na ME příští rok.

Honza Kapička

Poslední červencový víkend se v Horním Jelení sjela partička veteránů k poměření sil. V sobotu se tady sešlo 14. jezdců "40+", kteří se rozhodli bojovat o poháry v tomto klání.

I přes malou účast bylo vypsáno pět kvalifikačních jízd, tak aby si jezdci co nejvíce zajezdili. O posty na startovním roštu finále se pak bojovalo ve dvou semifinálových jízdách. Všech čtrnáct jezdců si tak zajistilo postup do 45 minutového finále. Tady bohužel nastoupilo jen 13 jezdců.

Závodu se zúčastnil také náš zástupce, kterým byl Petr Dvořák. Ve finále se potýkala většina účastníků s technickými problémy a ty se nevyhnuli ani našemu zástupci, který byť vedl po většinu finálové jízdy pole, musel po zhasnutí motoru, pár kol před cílem, opustit vedoucí pozici a smířit se z druhým místem. Vítězství tak spadlo do náručí Mírovi Fedelešovi.

kompletní výsledky

Z.K.

Ve dnech 14. do 15. července se na dráze v Horním Jelení jel již tradiční dvoudenní závod. Jednalo se již o šestý závod seriálu Czech Open. Možná i navzdory špatné předpovědi počasí se do závodu zaregistrovalo pouze 39 závodníků v kategorii spalovacích buggyn, přičemž účast na předchozích ročnících tohoto dvoudenního závodu se pohybovala okolo 60 závodníků.

Spousta závodníků dorazila na závodiště již v pátek, kdy byla dráha otevřena, a jezdcům bylo umožněno trénovat. Dráha oproti předešlým závodům nezaznamenala větších úprav. Na páteční večer byl pak opět připraven legendární bufet v podobě autobusu. Pro jezdce, kteří dorazili v sobotu, byl také připraven volný dvouhodinový trénink před kvalifikačními jízdami. Kvalifikačních jízd bylo po domluvě vypsáno šest. Pět se odjelo v sobotu a jedna v neděli, pro ty jezdce, kteří se rozhodli dorazit právě až v neděli. Kvalifikace se nepočítaly na body, jak je běžné, ale tři nejlepší jízdy se sčítaly. V kvalifikacích si z našeho klubu nejlépe vedl Tomáš Kapička (2.), Michal Michel (5.) a Petr Dvořák (8.). I přes špatnou předpověď počasí se kvalifikace obešli bez většího deště. Jen párkrát se přes dráhu přehnala lehká přeháňka. Na sobotní večer byla objednána žívá kapela a na závěr večera byl připraven ohňostroj.

V neděli byli na programu, po poslední kvalifikační jízdě, finálové jízdy. V neděli ještě do startovního pole přibyli dva jezdci, což umožnilo rozdělit jezdce do dvou čtvrtfinálových a dvou semifinálových jízd.

Ve čtvrtfinále ani semifinále neměl nikdo z jezdců našeho klubu problém a do finále tak postoupili Kapička, Dvořák a Michel. Po startu finálové jízdy se zdálo, že se budou celou délku finále o první místo prát Lukáš Zeman s Tomášem Kapičkou, nicméně tomu tak bylo pouze pár kol, Tomášových pár chyb a nepropustnost jezdců o kolo zpět ho stála spoustu času a v cíli se musel spokojit s druhým místem za Lukášem. Souboj o třetí místo byl mnohem zajímavější. Celou půlhodinu si nic nedali zadarmo Štěpán Šilhavý a náš Michal Michel, nicméně na posledním skoku před smyčkou, kdy už se zdálo, že si Michal dojede pro bronzovou medaili, přišel útko ze strany Štěpána a došlo ke kontaktu. Z pohledu Michala, to byl zákrok za hranou pravidel, z pohledu Štěpána se jednalo o čistý zákrok. Nicméně rozhodčí nic neviděl a tak třetí místo připadlo Štěpu Šilhavému. Nic na tom nezměnili ani následné ústní protesty ze strany Michelů podporované mnoha svědky zákroku.

Zanedlouho po skončení finálové jízdy se spustila průtrž mračen….

kompletní výsledky

T.K.

RC klub Stará Huť vás zve na Thomajdův pohár, který se koná 16.9.2012

Co je Thomajdův pohár?

Jedná o jednodenní závody ve třech kategoriích RC modelů aut na počest zesnulého člena klubu Stará Huť Tomáše Škorpila alias „Thomajdy“. Tomáš, ač fyzicky handicapovaný, byl velký fanda RC modelů a srdcem závodník. Pravidelně se účastnil všech závodů pořadaných klubem RC Stará Huť a také tento klub reprezentoval na jiných závodech. Nikdy na Thomajdu nezapomeneme.

Propozice

1. kategorie ve kterých se bude bojovat o „Thomajdův pohár“:

• Buggy 1:8 IC+E
• Monster Truck IC+E
• OPEN 1:10 IC+E
• více viz. Technická pravidla

1. Startovné Buggy a Monster Truck 300,- , kategorie OPEN 100,-
2. Možnost zapůjčení buggy 1:10 E v kategorii OPEN 300,-/závodní den (500,- vratná kauce), pozor omezený počet modelů, nutno označit při registraci!
3. Časový harmonogram závodu:

• 9 až 10 h – registrace a technická přejímka modelů, volný trénink pro registrované závodníky
• 10 až 10:20 – rozprava
• 10:30 – START závodu dle rozvrhu, který bude prezentován při rozpravě
• 13:00 – přestávka na oběd
• 13:30 a dále – pokračování rozjížděk + finálové jízdy a závěrečné vyhlášení

1. Protože, se jedná o amatérský turnaj jede se bez časomíry, vždy na určitý počet kol v rozjížďce, pořadí dojezdu určuje konečné pořadí. Počet kol, je určen tak aby modely se spalovacími motory nemusely tankovat a modelům s elektromotorem vystačila energie na danou rozjížďku.
2. Občerstvení závodníků, mechaniků a návštěvníků je v místě zajištěno.

Seriál závodů MČR se přesunul hned 1. Prázdninový víkend na moravskou část České republiky do Slavkova u Brna. Na trati ve Slavkově se týden před MČR uskutečnil i  Warm Up závod, který odzkoušel připravenost pořadatelů i tratě. Trať se od mezinárodního závodu Astra Nitro Cross vůbec nezměnila. Naopak byla díky suchému období velmi vysušená a nepomáhalo ani neustálé kropení, které se během tropických teplot míjelo účinkem. Závodníci si tak museli zvyknout nejen na prach, ale zároveň na těžké podmínky, které díky tomu na trati vznikly. Najít optimální nastavení bylo obtížné, na trati se navíc během nedělního závodu objevovali stále více nerovností. Prach se z trati snažili dostat nejen pořadatelé během přestávek mezi rozjížďkami, ale na každém stanovišti nahazovače byl připraven smeták, aby jezdci během čekání na nového nahazovače svůj sektor vymetli. Jezdci se tak u svých modelů potýkali s nedostatkem „gripu“ na prašných úsecích a s odskakováním na rozbitých úsecích.

Do závodu MČR se stejně jako v Horní Jelení přihlásilo 50 závodníků (37 spalováků a 13 elektro buggy). Z předních českých jezdců nechyběl nikdo, loňský mistr republiky Martin Bayer potřeboval pro obhajobu svého titulu po nepodařeném první závodě MČR, kde se kvůli technické závadě nedostal do finále, zvítězit.

TQ sice vybojoval Martin Bayer, ale cesta k němu byla trnitá a díky problémům s motorem si vítězství v kvalifikaci vybojoval až v poslední sadě rozjížděk. Z našich zajel nejlépe na 3. pozici Jirka Mára, 7. Jirka Dvořák, 10. Honza Kapička. Na dalších pozicích pak 21. Tomáš Kapička, 22. Kamil Řečinský, 24. Petr Dvořák, 26. Honza Hujer, 29. Plamen Sokolov.

Suverénněji si počínal Martin Bayer v elektrách, kde zvítězil v prvních třech rozjížďkách a do posledních dvou sad již ani nenastoupil. V tropickém 40ti stupňovém vedru to patrně nejvíce ocenila jeho elektronika. Mnoho jezdců se potýkalo s přehříváním elektroniky a tak čím méně toho měly regulátory a motory najeto tím větší pravděpodobnost byla, že dokončí závod bez problémů. Z našich si nejlépe vedl Tomáš Kapička, ale obsadil až 7. místo. Účast ve finále si „B“ si svými výkony zajistili Adam Heinz, Lukáš Říha a Honza Kapička. Honza nedojel ani jednu z pěti kvalifikací a do třech se mu nepodařilo nastoupit vůbec.

Nedělní program odstartovali elektry v prvním A finále překvapivě zvítězil Erik Margony, druhou již bez problémů opanoval Martin Bayer.

Ve čtvrtfinále spalováků skončil Kamil Řečinský a Plamen Sokolov, naopak účast našich jezdců v semifinále rozšířil Tomáš Kapička a Petr Dvořák, ale dál už se to nepodařilo. Drama předvedl v semifinále Honza Kapička, který si v poklidu kroužil po trati, když se jeho model v 18. minutě zastavil. Jeho náskok byl však tak velký, že to stačilo na postup. Naopak o vteřinu uteklo semifinále Honzovi Hujerovi.

Před hlavní finálovou jízdou spalováků byl na programu poslední závod elekter, kde Martin Bayer potvrdil roli favorita a připsal si letošní druhé vítězství. Tomáš skončil na čtvrtém místě. Od pódiového umístění ho dělila necelá vteřina ztracená v poslední jízdě. Finále „B“ vyhrál adam Heinz. Honzovi se podařilo svůj model vyladit až na poslední jízdu.

Hlavní finálová jízda probíhala za extrémních podmínek, spojení prachu a vysokých teplot poznamenalo většinu závodníků technickými problémy, se kterými se někteří lépe a jiní hůře vypořádali. Nejlépe se s tím vypořádal Martin Bayer, který zvítězil a získal tak víkendový double. Naši zástupci ve finále Jirka Mára a Honza Kapička se potýkali s technickými problémy a tak museli opustit vydobyté přední pozice a Honza nakonec jízdu ani nedokončil. Jirka Dvořák dojel na hezkém 6. místě.

H. K.

komplení výsledky

Dalším závodem pokračoval na dráze pražského klubu seriál Czech Open 2012. Na 5. závodě se sešlo 43. jezdců. Náš klub tady měl opět zástupce. V kvalifikaci si vedl nejlépe Tomáš Kapička a Michal Michel, kteří se vešli do první desítky.

V kvalifikacích se nedařilo Honzovi Kapičkovi, ale reputaci si napravil ve čtvrtfinále, které vyhrál a společně s Honzou Hujerem a Plamenem Sokolovem postoupil do semifinále.

Semifinálovým roštěm prošel z našich zástupců Tomáš Kapička, Honza Hujer, Plamen Sokolov a Michal Michel. Pro opakované problémy se svým modelem přenechal svoji účast ve finále Honza Kapička šťastnějším kolegům. Nepodařilo se postoupit ani Tomášovi Ficovi.

Ve finále jsme měli klub dobře zastoupený a nejlépe si vedl Tomáš Kapička, který celých 30 min sváděl neúprosný boj o druhou příčku. V cíli byl však o 33 setin vteřiny pomalejší než druhý jezdec v pořadí. Honza Hujer skončil na pěkném 8. místě, Plamen Sokolov na 10. a Michal Michel nedokončil.

Z.K.